Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

neděle 10. července 2011

Zajímavé vesnice: Pracejovice, rodiště Rudolfa Berana.

Pracejovice jsou obec ležící asi 3 km západně od Strakonic, v nadmořské výšce 400 m. Obcí prochází železniční trať Plzeň - České Budějovice. Severně od vesnice protéká řeka Otava.



Území středního Pootaví bylo poprvé osídleno na přelomu 2. a 1. tisíciletí před Kristem. V prvním století před Kristem zde nepochybně žili příslušníci keltského kmene Bójů, kteří již znali hrnčířský kruh a k leštění své keramiky používali tuhu z nedalekých ložisek. Své mrtvé pohřbívali do mohyl, z nichž jednu při polní cestě vedoucí z Pracejovic do Sloučína našel a prozkoumal v roce 1931 archeolog B. Dubský. Po vpádu Germánů do Čech se Pracejovice vylidňují a noví obyvatelé - Slované sem přicházejí až v osmém či devátém století a na vrchu Hradiště u Sousedovic zakládají hradiště. Koncem 10. či spíše počátkem 11. století vzniká na území dnešní obce osada. Podle jejího pozdějšího názvu soudí, že se v ní usadil rod Pracejů.



První písemná zmínka o Pracejovicku je listina z roku 1233 na které je uveden Makarov v majetku kláštera sv. Jiří a dále listina datovaná rokem 1243, podle níž Bolemila, manželka Bavora ze Strakonic, darovala johanitskému řádu kromě několika vsí i peníze, za které johanité koupili Makarov. Ves Pracejovice náležela ve 13. století Bavorům ze Strakonic, který tehdy náležel mezi nejbohatší českou šlechtu. Zcela nepochybně mělo na tom zásluhu zlato, které se rýžovalo na Otavě i u Pracejovic. První písemná známka o Pracejovicích je z 22.1.1308, kdy Bavor III. prodává ves i s rýžovištěm, rybníkem a lukami taktéž johanitům. Samostatnou ves spravovali johanité prostřednictvím purkrechta.



Vzhledem k blízkosti Strakonic sdílely Pracejovice s tímto průmyslovým městem doby dobré i zlé. V obci je možné na malém prostoru spatřit několik zajímavých staveb. K těm nejstarším patří kaple Panny Marie a špejchar. O rozvoj obce se v dvacátých a třicátých letech 20. století zasloužil místní rodák Rudolf Beran, poslanec, předseda Republikánské (Agrární) strany a předseda československé vlády.



Beran pocházel ze statku, který ještě před jeho narozením rozdělila železniční trať. Jeho otec dostal hostinec, strýc statek. Po absolvování rolnické školy Rudolf Beran začal podnikat a zároveň pracoval na sekretariátu Agrární strany. Byl spolupracovníkem Antonína Švehly, jehož v nemoci zastupoval. 10 let byl poslancem.



Na svou rodnou obec Pracejovice Rudolf Beran nezapomínal, stal se jejím hlavním sponzorem. Za pomoci jeho prostředků si obec mohla postavit vodárnu a nerozbytnou dlážděnou silnici (80 let odolává přírodním podmínkám i těžké dopravě). Za jeho pomoci byl zřízen jedinečný pomník padlých v 1. světové válce a obecní Švehlův dům. Nezanedbatelné byly osobní půjčky a různé podpory, které v době krizí Rudolf Beran pracejovickým občanům poskytoval. Jejich potomci na něj nezapomněli a hlásí se k němu, přestože velká část národa je poválečnou protiagrárnickou politikou zpracována jinak.



Pracejovice jsou samostatnou obcí. Patří k ní vesnice Makarov. Celkem Pracejovice mají 300 obyvatel. (R.Fischer)

ODKAZY:

Rudol Beran, oběť nacizmu, nacionalizmu ai komunizmu.

Rudolf Beran, mučedník.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.